Archív

Marinovaný husí talíř s pomerančovým dipem, opékaný brambor

Na palubě Nautila, tedy na palubě toho Nautila, kterého si vymyslil pan Jules Verne byla spousta báječných věcí a báječných lidí, kteří vynikali v mnoha oborech. Jen z lodní kuchyně podmořského plavidla zcela jistě nevycházely takové dobroty, jaké servírují na palubě Restaurace Nautilus v Krmelíně. Na to vsadím svou námořnickou čapku.
Tak třeba tohle jídlo. Řeklo by se husí játra, co na nich může být zvláštního? V každé druhé hospodě vám je plácnou na pánev, osmaží je na cibulce, posolí a šoupnou na talíř. Co taky s nimi více dělat, že ano? S bramborem či rýží... Naházíte to do hlavy a jdete. Ne tak v Nautilu! Čestné námořnické.
Husí játýrka v Nautilu byla měkoučká a plná chuti z lehce kořeněné marinády. Šťávička, ve které byly tepelně připravovány roznášela jejich chuť do opékaných brambůrků, které se bez odporu poddávaly tlaku vidličky a nasávaly do sebe tu chuť i vůni. To ovšem nebylo všechno. Nad tím vším se jako Duch nad vodami vznášel pomerančový dip, servírovaný samostatně, kterým jsem si dochucoval jak játýrka, tak i směs brambor se šťávičkou. Jak vám jen popsat to spojení pomerančové chuti s tím vším? No nijak. To popsat nejde. To musíte okoštovat sami. Doplněno čerstvou zeleninovou přízdobou to zkrátka nemělo chybu. A pak přišel moučník... Ale o tom až zase někdy příště.

Více o podniku Restaurace Nautilus také na serverech

Archiv

Španělský ptáček s rýží

"Na ptáky jsme krátký", zpívá Janek Ledecký v jednom ze svých starých hitů a má bezesporu pravdu. Nevzpomínám si, že bych kdy jedl lépe připravené ptáky španělské než ty, jež jsem měl na talíři v Hostinci Bašťanka. A řekl bych, že při čtyřech vnoučatech bych už měl mít těch zkušeností s jídlem více než trošku.
A vy asi budete chtít znát tajemství, proč zrovna ti "bašťanští" španěláci byli pro mně těmi nejlepšími, že ano? Je to jednoduché. Tahle dobrota byla složena z mnoha detailů, které samy o sobě byly skvělé. Vezmu to z opačného konce. Málokde vám umí podat bezchybně uvařenou rýži. Tady to umí. Je na zkusu měkká, ale zároveň sypká, ale zase ne tak sypká, aby vám padala z vidličky. Omáčka? Příjemná masová chuť si potřásala pravicí s lehoučkou kyselostí okurek a obě lehce šmrncnuté pepřem, spojené v celek se vpíjely do rýže, předávaly jí svou vůni i barvu a já si pohrával s kacířskou myšlenkou, že je to tak skvělé, že bych si vystačil jen s tou omáčkou a rýži, která, abych nezapomněl, byla zasypaná čerstvou petrželkou.
Ale nebojte, pustil jsem se i do "ptáčků". Masíčko podušené do měkka, okurčička, vajíčko, uzenina - všechno přinášelo svou porci pohody. Nakyslost okurky do vláken hovězího masa, šťavnatost masa do vajíčka i do uzeniny. A tak jsem mlaskal a chrochtal blahem a dával Jankovi Ledeckému za pravdu - takhle skvělé ptáky bych nikdy neuvařil, na tyhle jsem krátký.

Více o podniku Hostinec Bašťanka také na serverech

Archiv

Gurmánské škvarky

Když jsem včera pěl ódy na "bramborovou placku se škvarkama", ve snu by mně nenapadlo, že za pár hodin nastane něco jako další z blízkých setkání škvarkového druhu. Po ránu se totiž u nás objevil pan David a donesl k ochutnání svou specialitu - Gurmánské škvarky. Po otevření krabičky mně v nose pošimrala příjemná vůně, oko zahlédlo zlatavé kousky, smějící se na mě a volající: "Sežer mě, sežer!" a sliny se mi začaly sbíhat tak, že jsem se ani neobtěžoval podat si vidličku a rovnou jsem je začal mlsat rukama. Jak jsem předeslal, byl jsem v práci, tak jsem si k té pochoutce nemohl v tu chvíli dopřát ani pivo, ani červené víno, které by se k těmto škvarečkům, medově lahodným, mimořádně dobře hodilo. A jaké že byly? Připravené ze špeku, na kterém bylo ponecháno, řekl bych, okolo padesáti procent masa, akurátně oškvařené, zvláště vypečené, křupavé a zároveň se v ústech rozplývající. A hlavně, kořeněné speciální směsí, jejíž základ tvoří papričky Jalapeňo. To víte, že jsem se snažil dostat z řeznického mistra, pana Davida, recept na onu směs koření. Samozřejmě marně, ale nevadí. Vím, kde Gurmánské škvarky získat a vám to prozradím taky.
Koupit si je můžete v podnikovém obchůdku Řeznictví David.

Více o podniku Řeznictví David také na serverech

Archiv

Bramborový placek "po našimu"

Určitě mi dáte za pravdu, že v mnohých restauracích se s bramborovými placky a placičkami opravdu "moc nemažou" a dělají je systémem trojskok (mražák, friťák, talíř). Ovšem ne tak tady, v Lašské jizbě, pod taktovkou, vlastně pod vařečkou, Vládi Tomise. Placek jsem dostal z brambor, poctivě nahrubo nastrouhaných, se škvarky uvnitř, přesně tak jak se zpívá v té písničce, proslavené kdysi ostravskými Buřinkami a později pražským Šlapetem. Placek křupavý, když se do něj zakousnete a měkoučký uvnitř, dochucený tím správným kořením a solí tak, že je naprosto akorát. Už to samo je pro mně vstupenkou do zahrady rozkoší, ale to bychom nesměli být v Království bramborových placků. Jen se podívejte do jídelního lístku Lašské jizby a bude vám jasné o čem mluvím, protože těch bramborových placků se zde podává více jak padesát druhů!
Takže, kde jsem to skončil? A na tom placku bylo kyselé zelíčko, smíchané s kysanou smetanou, a ó Bože můj, plátečky téměř libovoučké anglické slaniny, opečené do lehoučce křupava a topící se na jazyku jako máslíčko. A na tom všem čepice z cibulových kroužků, zasypaných moukou a zvolna osmažených.
Když tohle před vás položí a když to okusíte... V tu chvíli jdou stranou všechna předsevzetí o hubnutí, všechny ty buřičské kecy doktorky Kateřiny Cajthamlové a ve spáncích vám buší jenom jedno slovo. Blaho, blaho, blaho... A tak jsem i já opět blahem chrochtal a mlaskal, no co vám mám povídat. Zajeďte si do Lašské jizby a sami uvidíte, ucítíte a vůbec...
Snad jen na okraj. Kdyby vám kdekoli jinde nabízeli placek stejného názvu, tak vězte, že vám nabízejí plagiát. Ten pravý, Vladimírem vymyšlený a léty prověřený Bramborový placek "po našimu" najdete jen zde!

Více o podniku Lašská jizba také na serverech

Archiv

Srnčí medailónky na žampiónech a tymiánu, staročeský brambor

Je všeobecně známo, že příprava zvěřiny je prubířským kamenem kuchařů. Kvalitně to dokážou jen ti opravdu nejlepší. Jak jsou tedy na tom se zvěřinou U Dvořáčků?
Omáčka z červeného vína, s mandlemi a žampióny byla jemně dochucená mandlovým likérem. Harmonicky doplňovala chuť srnčího masa, křehkého, skvěle naloženého a připraveného. Už samotné masíčko s omáčkou by stačilo k tomu, abych byl v chuťovém ráji, ale v téhle restauraci se myslí a pracuje komplexně!
Přílohou k tomuto zázraku byly šišky připravené ze šťouchaných brambor, osmažené v trojobalu. Spojení toho všeho, doplněno brusinkami, snítkou tymiánu a čerstvou zelenivo-ovocnou přílohou pak samozřejmě hladilo nejen chuťovové pohárky v ústech, ale i oko. Chrochtal jsem blahem.
Říká se, že umění mistra je poměřováno uměním jeho žáků. A tady to bezesporu platí. I když pan Rudolf Dvořáček starší není zrovna v kuchyni, přesto z ní vycházejí dobroty, za kterými se vyplatí přijet i z velké dálky.

Více o podniku U Dvořáčků také na serverech

Archiv

Domácí bramborová polévka s lesními hříbky

Polévečka z kategorie těch, které vás pohladí. V zorničkách očí, v nose, na jazyku a patře, v bříšku a na duši samozřejmě. Vůni čerstvé zeleniny vévodí celer, který společně s lesními houbami tvoří haramonický celek. Paní majitelka Hostince Bašťanka nám prozradila, že se jedná o houby zamražené, sbírané v lesích Beskyd. Krémová konzistence, kousky brambor, hub a zeleniny, to vše jako by se třáslo, aby už - už bylo na lžíci a pak hned ve vašich ústech. Člověk by si v takovou chvíli přál jíst v Číně, aby mohl hlasitě mlaskat! A chrochtat blahem.

Více o podniku Hostinec Bašťanka také na serverech

Röti de porc, sauce aux cepes, guenelle

...což v provedení místního kuchařského mága a majitele podniku Restaurace Brko v jedné osobě, Toma Varmuži znamená zvolna připravovaná vepřové pečínka s hříbkovou omáčkou a špekovým knedlíkem. Masíčko bylo křupavé v okrajích, rozpadávalo se po vlákně a přesto velmi šťavnaté a plné chuti. Domáckost téhle dobroty byla umocněna poctivým "špekounem" a omáčkou z lesních hříbků, obojím "Made in Tom". Pochrochtal jsem si blahem a pomlaskával ještě v autě cestou zpět ke svému soustruhu. Talíř jsem vracel ve stavu, že by ho snad ani do myčky nemuseli dávat.

Více o podniku Restaurace Brko také na serverech

Další Bikocomovy ochutnávky: [1] [2]